Notář nejčastěji působí ve dvou agendách, kterými jsou sepisování veřejných listin - notářských zápisů (např. darovací smlouva, kupní smlouva, závěť, zakladatelská listina s.r.o. či smlouva o manželském majetkovém režimu) a dále se s notářem můžete setkat v postavení tzv. soudní komisaře, kdy v řízení o pozůstalosti vystupuje jako soudce 1. stupně.
Povolání notáře v sobě částečně spojuje prvky advokacie (sepisování smluv, úschovy, poradenství) a soudnictví (řízení o pozůstalosti).
Hlavním úkolem advokáta je zastupování klientů a hájení jejich zájmů. Základním principem je tedy zájem klienta. Smlouva mezi dvěma účastníky tak může být výrazně výhodnější pro zastoupenou stranu, aniž by o tom nezastoupená strana věděla.
Hlavním posláním notáře je zajišťovat právní jistotu a předcházet sporům. Při sepisování notářských zápisů notář vždy jedná nestranně vůči všem zúčastněným. Účastníkům by tedy měl vysvětlit podstatu a následky zamýšleného právního jednání. Sdělit výhody a nevýhody jednotlivých řešení všem stranám.
Notář jako soudní komisař (v řízení o pozůstalosti) vystupuje v pozici soudce, což zřejmě nevyžaduje bližšího vysvětlení.
Notář ovšem může vystupovat i v pozici obdobné advokátovi a to zejména za situace, kdy klienta zastupuje v jednání s jinými fyzickými a právnickými osobami či v soudním řízení. Příkladem může být žádost klienta, aby jej notář zastupoval v řízení o pozůstalosti vedeném jiným notářem.
Dalo by se shrnout, že advokát stojí za stranami, soudce (soudní komisař) nad stranami a notář mezi stranami.
Samozřejmě, rádi Vám vyhotovíme ověření podpisu (legalizaci) nebo provedeme ověření, že kopie doslovně souhlasí s originálem listiny (vidimaci). Tyto úkony nejčastěji provádějí pověření zaměstnanci notáře. Pokud ovšem má být listina používána v zahraničí, je vždy nutné ověření notářem.
Doporučujeme objednat se na tyto úkony předem a domluvit se na čase, který bude nejvhodnější pro Vás i pro nás.
Cena za ověření podpisu činí 70 Kč/podpis, cena za ověřenou kopii činí 30 Kč/stránka (uvedeno bez DPH).
Ano, v případě potřeby může notář či jím pověřený zaměstnanec ověřit podpis i mimo kancelář a dostavit se na místo samé (např. domácnost klienta, nemocnice, hospic). Nejčastěji se tak děje za situace, když je někdo nepohyblivý a nemůže se dostavit do notářské kanceláře, případně je v nemocnici. Ověření podpisu na místě samém je samozřejmě nutné domluvit předem.
Důležité je zmínit, že klient, jehož podpis má být ověřován, musí být zcela způsobilý právně jednat.
Odměna notáře je stanovena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb. (notářským tarifem). Je proto u všech notářů v České republice stejná. Cenu konkrétní služby Vám rádi sdělíme předem pokud nás kontaktujete s podrobnostmi Vašeho případu. Notářský tarif k náhledu zde.
Notářský zápis patří mezi tzv. veřejné listiny. Má tak větší důkazní sílu než běžná smlouva sepsaná svépomocí či u advokáta. V některých případech je notářský zápis povinný ze zákona (např. změna manželského majetkového režimu nebo založení s.r.o.), jindy ho klienti volí dobrovolně z důvodu vyšší míry právní jistoty (např. závěť, darovací smlouva, kupní smlouva).
Pracovní kalendář notáře i jeho zaměstnanců bývá hodně nabitý, takže tuto variantu nedoporučujeme. Aby se Vám někdo z kanceláře mohl náležitě věnovat, je vždy nejlepší domluvit se předem na termínu, který bude nejvhodnější pro Vás i pro nás.
Obvykle Vám bude dostačovat pouze občanský průkaz či jiný platný úřední průkaz. Samozřejmě můžete využít i aplikaci eDoklady v mobilním telefonu. V případě, že bude potřeba předložit nějaké listiny, budeme Vás předem informovat.
Ano, samozřejmě. Za všechny služby naší kanceláře můžete zaplatit hotově, kartou či přes QR kód.
Po zjištění úmrtí zůstavitele zasílá příslušná matrika sdělení Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. Ten pak usnesením rozhodne o pověření notáře dle předem stanoveného rozvrhu.
Notář v postavení soudního komisaře si převezme dědický spis, provede základní lustrace v Centrální evidenci obyvatel, Katastru nemovitostí apod. a následně si k tzv. předběžnému šetření předvolá vypravitele pohřbu. Na předběžném šetření jsou objasňovány osobní a majetkové poměry zůstavitele. Soudní komisař následně s dotazy osloví označené subjekty (banky, pojišťovny apod.). Jakmile je známý obsah pozůstalosti a okruh dědiců, účastníci jsou předvoláni k závěrečnému jednání, na kterém se zejména vyjádří, zda dědictví odmítají či neodmítají a zda uplatňují tzv. výhradu soupisu pozůstalosti. Poté většinou dochází k uzavření dohody o rozdělení pozůstalosti mezi jednotlivé dědice a soudní komisař vydává konečné rozhodnutí ve věci. Tím je řízení o pozůstalosti ukončeno.
Závěrečné dědické usnesení je poté potřeba předložit jednotlivým subjektům, které z něj zjistí, kdo je dědicem a jaký majetek z dědictví nabyl. Pokud například někdo zdědí jeden z účtů zůstavitele u konkrétní banky, musí této bance předložit usnesení, požádat o zrušení účtu zůstavitele a o výplatu zůstatku na svůj účet, který bance sdělí.
Pokud jsou součástí pozůstalosti nemovité věci či podíly ve společnostech, soudní komisař sdělí výsledek řízení příslušnému katastrálnímu úřadu a rejstříkovému soudu. Není tedy třeba podávat návrh na vklad ani platit poplatek za zahájení vkladového řízení.
I z důvodu zachování piety se první jednání ve věci (předběžné šetření) nekoná dříve než za 1 měsíc od úmrtí zůstavitele. Poté co proběhne předběžné šetření oslovujeme jednotlivé subjekty s žádostí o odpověď. Jakmile jsou k dispozici všechny podklady, dědici bývají předvoláni k závěrečnému jednání. Obecně se dá říct, že dědické řízení bývá ukončeno v horizontu 3 až 6 měsíců od úmrtí zůstavitele. Velmi ovšem záleží na komplikovanosti případu i na spolupráci s účastníky.
Pokud se v řízení zjistí, že zůstavitel zanechal pouze majetek nepatrné hodnoty (rámcově do 50 000,00 Kč), řízení se zastaví a tento majetek se vydá vypraviteli pohřbu. Jde v podstatě o kompenzaci toho, že se vypravitel pohřbu postaral o poslední rozloučení se zůstavitelem a uhradil všechny náklady s tím spojené.
V případě, že zůstavitel nezanechal vůbec žádný majetek, řízení se pouze zastaví. Závěrečné jednání se tedy nekoná a příslušné usnesení je doručováno pouze vypraviteli pohřbu (nepatrný majetek), případně je usnesení o zastavení řízení pouze vydáno a již se nikomu nedoručuje (žádný majetek). Dědický spis je poté odevzdán zpět Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Nemovité věci se oceňují tzv. obvyklou cenou ke dni úmrtí, tedy cenou, za kterou by se nemovitosti daly v daném místě a čase prodat. K určení obvyklé ceny se nejčastěji využívá odborné posouzení zpracované libovolnou realitní kanceláří, kterou dědici sami osloví. Odborné posouzení je poté v listinné či elektronické formě doručeno do kanceláře notáře. Pokud naplňuje náležitosti a obvyklá cena není evidentně podhodnocená, vychází se z něj při projednání pozůstalosti.
V případě, že ohledně obvyklé ceny mezi dědici vznikne spor, soud nařídí vypracování znaleckého posudku (na náklady dědiců).
Ano, u jednání Vás může zastoupit jakákoliv plně svéprávná osoba, které udělíte plnou moc. Může to být advokát, Váš známý či některý ze spoludědiců. Plnou moc většinou zasíláme společně s předvoláním k jednání. Formulář plné moci si můžete stáhnout zde.
Ne, ověření podpisu na plné moci pro účely řízení o pozůstalosti obecně vyžadováno není.
Situaci řeší ustanovení § 28 odst. 4 občanského soudního řádu, dle kterého podpisy na písemné plné moci, na odvolání plné moci nebo na její výpovědi musí být úředně ověřeny, jen stanoví-li to zákon nebo rozhodl-li tak předseda senátu.
Zákon tuto povinnost nestanovuje. Ověření podpisu je tedy výjimečně vyžadováno pro konkrétní případ na základě rozhodnutí soudního komisaře.
Ano, dědictví můžete odmítnout. Nejčastěji se dědictví odmítá v případě předlužené pozůstalosti, tedy když jsou vyšší dluhy než aktiva pozůstalosti. Dědické právo poté přechází na další rodinné příslušníky zůstavitele dle zákonné dědické posloupnosti (případně na určené náhradní dědice v závěti). Pokud není žádný dědic, nabývá dědictví stát jako tzv. odúmrť.
K odmítnutí dědictví je lhůta 1 měsíc od doby, co byli účastníci o tomto právu vyrozuměni. O právu dědictví odmítnout jsou účastníci v naprosté většině případů poučeni při jednání, které probíhá za účasti všech potenciálních dědiců (v rámci stejné dědické třídy či ze stejného dědického titulu).
Existují i situace, kdy potenciální dědic dědictví odmítnout nemůže. Speciální úprava platí například pro dědice, který má postavení dlužníka v insolvenčním řízení (§ 246 odst. 4, § 412 odst. 3 insolvenčního zákona). Dále se pak nepřihlíží k odmítnutí dědictví, dal-li dědic již svým počínáním najevo, že chce dědictví přijmout (§ 1489 odst. 2 občanského zákoníku).
Velmi zjednodušeně se dá konstatovat, že uplatněním výhrady soupisu můžete omezit odpovědnost za dluhy zůstavitele pouze do výše nabytého dědictví. V případě neuplatnění výhrady soupisu odpovídají dědici za dluhy neomezeně (společně a nerozdílně). Může se tedy stát, že dědici nabydou majetek v hodnotě 200 000,00 Kč, ale následně bude zjištěno, že zůstavitel měl dluh ve výši 500 000,00 Kč. Pokud je výhrada soupisu uplatněna, dědici odpovídají za dluhy pouze do výše 200 000,00 Kč, v případě neuplatnění výhrady soupisu odpovídají neomezeně, tedy v tomto případě budou odpovídat za dluh ve výši 500 0000,00 Kč, a to přesto, že zdědili majetek pouze v hodnotě 200 000,00 Kč.
Věřitelé obecně nemají povinnost přihlašovat své pohledávky do dědického řízení. Často ani nemusí vědět, že jejich dlužník zemřel. Věřitelé jsou pouze povinni odpovědět na výzvu soudu, zda evidují nějakou pohledávku vůči zůstaviteli a případně v jaké výši. Neexistuje žádná centrální databáze dluhů. Dědici tedy musí označit věřitele, kterého následně soud (soudní komisař) osloví s žádostí o sdělení, zda eviduje pohledávku vůči zůstaviteli a případně v jaké výši ke dni úmrtí.
O možnosti uplatnění výhrady soupisu budete poučeni při jednání, ke kterému jsou předvoláni všichni potenciální dědici.
Odměna notáře jako soudního komisaře je pevně stanovena ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb. (notářský tarif). Nejčastěji se jedná o výpočet dle ustanovení § 13 odst. 1 vyhlášky.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou pověřuje jednotlivé soudní komisaře dle kombinace obvodového a časového systému. Rozhodující je tedy místo posledního trvalého pobytu zůstavitele nebo datum úmrtí. Na rozvrh řízení o pozůstalosti se můžete podívat zde.
Na časový systém, dle kterého je pověřována naše kancelář v roce 2025 se můžete podívat v záložce Řízení o pozůstalosti.
Pokud se v původním řízení nějaký majetek neprojednal, bude nutné vyvolat dodatečné řízení o pozůstalosti. Může to být například nenahlášené motorové vozidlo či dodatečně vyúčtované pojistné plnění. V minulosti se dodatečná řízení týkala zejména nedostatečně identifikovaných vlastníků nemovitých věcí v katastru nemovitostí. Pokud chcete zahájit dodatečné řízení o pozůstalosti, můžete využít tento formulář.
Vyplněný formulář následně adresujte Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou, případně do naší kanceláře. Soud poté vydá usnesení, kterým bude k projednání řízení pověřený původní soudní komisař (případně jeho nástupce). Dědice z původního řízení si poté soudní komisař předvolá k projednání dodatečně objeveného majetku.
Právní jistota - Notář závěť sepíše jako veřejnou listinu (notářský zápis). Máte tak jistotu, že bude po právní stránce v pořádku a že bude obsahovat všechny potřebné náležitosti.
Vyšší důkazní síla - Notářský zápis je veřejná listina a má vyšší důkazní sílu u soudu. V případě sporu mezi dědici je takovou závěť těžší napadnout.
Odborná pomoc při rozhodování - Notář poradí, jak závěť napsat v souladu se zákonem, vysvětlí jednotlivé instituty dědického práva a pomůže klientovi správně formulovat jeho poslední vůli.
Závěť se neztratí - Závěť pořízená u notáře je zapsána do Evidence právních jednání pro případ smrti, kterou vede Notářská komora ČR. Originál listiny zůstává uložený u notáře. Notář pověřený dědickým řízením si ji následně vyžádá od sepisujícího notáře. Nemůže se tedy stát, že by se na závěť „zapomnělo“ nebo ji někdo zatajil.
Diskrétnost a ochrana před ovlivněním - Závěť sepíše notář diskrétně a nestranně, bez účasti budoucích dědiců, což chrání zůstavitele před možným nátlakem nebo manipulací ze strany okolí.
Lze konstatovat, že závěť sepsaná u notáře znamená mít jistotu, že bude nalezena, uznána a respektována. Je to nejspolehlivější způsob, jak zajistit, že bude Vaše poslední vůle opravdu naplněna.
Ano, notář může závěť sepsat i mimo svoji kancelář, například v nemocnici, hospici nebo jiném sociálním zařízení, u pořizovatele doma či na jiném vhodném místě, kde se nachází osoba, která chce závěť pořídit.
Tato forma je vhodná zejména v případech, kdy je zůstavitel nemocný, upoutaný na lůžko nebo není schopen dostavit se osobně do kanceláře notáře. Pořizovatel ovšem musí být naprosto v pořádku, pokud jde o jeho mentální schopnosti a způsobilost právně jednat.
Notářský zápis je veřejná listina - soudy a úřady k ní přistupují jako k dokumentu, jehož obsah je pravdivý a téměř nezpochybnitelný. Notář dohlíží na to, aby smlouva odpovídala zákonu, neobsahovala nejasná ustanovení a byla srozumitelná pro všechny zúčastněné. Obě strany smlouvy mají jistotu, že jejich práva a povinnosti budou popsány férově a vyváženě. Minimalizuje se tak riziko budoucích sporů nebo tvrzení neplatnosti. Originál notářského zápisu je navíc uchován u notáře, účastníkům se vydávají pouze tzv. stejnopisy, které obsahují potvrzení notáře, že souhlasí s originálem. Smlouva se tedy neztratí a účastník může kdykoliv požádat o vydání dalšího stejnopisu notářského zápisu.
Pro přípravu darovací smlouvy potřebujeme zejména vědět, jaké nemovitosti mají být předmětem darování. Emailem případně telefonicky nám prosím sdělte označení nemovitostí, tedy adresu, parcelní čísla pozemků nebo číslo listu vlastnictví.
Dále potřebujeme znát údaje obdarovaného (jméno, příjmení, datum narození a adresu pobytu). Údaje dárce zjistíme z výpisu z Katastru nemovitostí. Také budeme zjišťovat, zda součástí právního jednání bude např. sjednání věcného břemene doživotního užívání ve prospěch dárce či zákaz zcizení a zatížení, aby obdarovaný nemohl nemovitosti za života dárce (bez jeho souhlasu) prodat či zatížit např. zástavním právem, což je časté a vhodné u mezigeneračního převodu majetku. Kontaktujte nás s Vaším požadavkem a my pro Vás navrhneme právně nejvhodnější řešení.
Jako u jiných notářských služeb jsou ceny pevně stanoveny ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb. (notářský tarif) a jsou u všech notářů v České republice stejné. Vychází se z tzv. obvyklé ceny nemovitosti, tedy ceny, za kterou by se dala nemovitost v daném místě a čase prodat. Například u nemovitosti v hodnotě 3 000 000,00 Kč by celková cena za služby notáře (včetně podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí) činila přibližně 11 500,00 Kč včetně DPH. Dále je nutné počítat s poplatkem katastru nemovitostí ve výši 1 600,00 Kč.
Pro založení společnosti musíte mít jasno v několika otázkách:
1) Název společnosti - musí být odlišný od již existujících názvů a neměl by být zaměnitelný s jinou obchodní firmou. Orientačně lze k testu zaměnitelnosti využít např. tento web: http://www.overeninazvu.cz
2) Bude ve společnosti jediný společník a jediný jednatel nebo bude ve společnosti působit více osob? Potřebujeme znát údaje všech účastníků - jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu.
3) Výše základního kapitálu - minimální výše vkladu jednoho společníka je 1 Kč, ale klientům doporučujeme alespoň 1 000 Kč. Do 20 000 Kč není třeba potvrzení banky o složení základního kapitálu, dokládá se pouze prohlášení správce vkladu o splnění vkladové povinnosti.
4) Sídlo společnosti - bude potřeba zajistit souhlas s umístěním sídla společnosti na Vámi zvolenou adresu. Dokument Vám připravíme, potřebujeme ovšem znát přesnou adresu - podle toho si uděláme výpis z katastru nemovitostí a nachystáme příslušný dokument k podpisu. Na souhlasu s umístěním sídla je vyžadován ověřený podpis vlastníka nemovitosti.
5) Předmět podnikání - je potřeba promyslet, v jakých oborech bude společnost podnikat a o udělení jakých živnostenských oprávnění bude společnost žádat (živnosti volné, řemeslné, vázáné, koncesované). O udělení jednotlivých oprávnění lze na živnostenském úřadě žádat až následně, tedy po vzniku společnosti a jejím zápisu do Obchodního rejstříku. Jednotlivé živnosti ovšem musejí být konkrétně uvedeny v zakladatelské listině a zapisují se do OR. Seznam volných živností naleznete zde.
Pokud nám emailem sdělíte výše požadované údaje, budete mít k dispozici souhlas s umístěním sídla a základní kapitál bude do 20 000,00 Kč, založení s.r.o. může proběhnout během jediného dne. Také můžete vyplnit a emailem zaslat tento formulář.
V případě nezjednodušeného s.r.o. (např. nepeněžité vklady, různé druhy podílů apod.) je potřeba Váš požadavek předem prokonzultovat s notářem, který následně připraví znění zakladatelské listiny v souladu se zákonem a Vaším požadavkem.
Pokud jsou předem domluveny veškeré náležitosti a není třeba dokládat další listiny, přímý zápis do Obchodního rejstříku může notář provést ve stejný den, kdy došlo k sepsání zakladatelské listiny (společenské smlouvy). Založení s.r.o. tedy může být otázkou hodin.
Cena za založení jednoduchého s.r.o. je u všech notářů v ČR stejná a standardně je kolem 7 000,00 včetně DPH.
